Do roku 2005 tvořili muzikanti nynějšího Prespoľanu kmenovou cimbálovou muziku Vysokoškolského souboru lidových písní a tanců Poľana Brno. Cimbálová muzika, prezentující se až do nedávné minulosti pod jménem Poľana, uvolnila místo nové nastupující generaci souborových muzikantů a přijala svůj nový název. S myšlenkou přejmenování muziky přišel její externí člen a stálý souputník Martin Hrbáč junior. Kombinací názvů Poľany a již neexistujícího Prespolanu z Veselí nad Moravou vznikl stávající PRESPOĽAN – název mimo jiné reflektující fakt, že každý z členů muziky je „přespolní“.

Postupně od samotného zrodu (někdy na počátku posledního desetiletí století minulého) začala navazovat tehdejší nová cimbálová muzika Poľany na tradici typického nadšeneckého muzikantství, provázejícího soubor od samotného vzniku v roce 1949. Složení muziky se po mnohých obměnách ustálilo v roce 1999 na pětici stálých muzikantů tvořících i dnešní Prespoľan. V tomto neměnném složení (prim – Antonín Bukovský, klarinet – Radek Mareček, kontra – Pavel Švec, cimbál – Ladislav Bravenec a basa – Miroslav Strýček), doplňována hosty občasnými, působila muzika pod hlavičkou souboru Poľana Brno.   

Ohlédneme- li se do hluboké souborové minulosti, zjistíme, že během období uplynulých 57let se zázemí Poľany stalo folkloristickým domovem pro mnohé muzikanty, kteří se vždy snažili o pomyslný „kousek dál“ posunovat celé souborové snažení. Několikagenerační cesta od první muziky Poľany až po dnešní Prespoľan je lemována bezpočtem muzikantů a tudíž i rozdílným hudebním uchopením zpracovávaného folklorního žánru čerpajícího především ze slovenských lidových písní a tanců. Různost kumštu jak teoretického, tak i praktického, rozdílnou hudebně-invenční odvahu nevyjímaje, utváří výsledné bohaté spektrum několika muzikantských generací Poľany, mezi nimiž má každá z nich „to svoje“, co může předat dál, aniž by tím svazovala ruce té následující a definitivně jí určovala, „kudy jít“.

Brněnský Prespoľan se stal společným působištěm pro „přespolní“ muzikanty – zástupce odlišných národopisných regionů Moravy. Každý je tu za tu svoji „folklorní oblast“ nebo alespoň „dědinu“. To, že každý z muzikantů vyrostl v jiné, naprosto odlišné „cimbálovce“, v jiném folklórním prostředí svého regionu, anebo se i jinak hudebně utvářel, způsobuje stylově zajímavou konfrontaci, jejíž osobitý hudebně-interpretační výsledek odlišuje Prespoľan od ostatních cimbálových muzik.

Široký repertoárový záběr muziky se odvíjí z rozdílného písňového fondu každého „Prespoľaňáka“ podepřeného bohatou znalostí písní okolních regionů Moravy a Slovenska s příklonem k muzice a písni cikánské, maďarské, rumunské aj. Během své existence si muzika postupně získává četné příznivce lidové hudby jak u nás, tak i v zahraničí, prezentovala se i na mnohých folklórních festivalech: Strážnice, Brněnsko, Myjava, Akademický Zvolen, Detva a mnohé jiné. Prespoľan se pravidelně podílí i na rozličných lidově-muzikantských sešlostech, besedách u cimbálu, folklorních večerech klubového charakteru a obdobných hudebních setkáních. Členové muziky nalezli uplatnění i na scénách ND a MD Brno, aj.  kde se od roku 1997, ať už všichni, nebo v menších uskupeních, podíleli již na desítkách inscenacích nebo jiných převážně hudebně-činoherních projektech.

To, že muzika po mnoha letech opustila zázemí souboru Poľana a zřekla se tak veškerých výhod ze souborové činnosti plynoucích, však nelze v žádném případě považovat za ukončení její činnosti, ale za pokračování, které i nadále bude přinášet mnoho nového jak vám, tak i nám – muzikantům Prespoľanu.